Centrum pro podporu občanů

Podroveňsko - těžba českých granátů?

Poslední novinka
Černá těžba drahých kamenů nadále ohrožuje českou krajinu
30.6.2007

Poslední tisková zpráva
Inspekce zakázala černému prospektorovi těžbu
15. září 2006 Česká inspekce životního prostředí zakázala Davidu Šrejmovi těžit nerosty na katastru Zadní Ždírnice v Podkrkonoší. Místní sdružení Pod Rovněmi spolu s Arnikou již několik let požadují potrestání drancování drahokamů - českých granátů. Šrejma bagroval v chráněné nivě Ždírnického potoka, přehradil jeho tok a zdevastoval vzácnou louku, kde rostly chráněné rostliny – úpolíny. To vše bez jediného povolení. Kriminální policie v Trutnově navíc nyní prošetřuje, zda se Šrejma při svých aktivitách dopustil i okrádání státu. Trutnovské policii byl případ předán z policejního obvodu ve Dvoře Králové s návrhem zahájit trestní stíhání. (Celý text)

Podroveňsko - těžba českých granátů?

V roce 2002 se vynořila hrozba pro oblast Podroveňska v podhůří Krkonoš. Nivy zdejších potoků byly odnepaměti významným nalezištěm českých granátů; dlouhé roky je zde dobývá také šperkařská firma Družstvo umělecké výroby Granát Turnov. Stávající ložiska se ale vyčerpala a těžaři začali pomýšlet na další lokality. Povrchová těžba by přitom nevratně poškodila cennou nivy Kalenského a Ždírnického potoka a zasáhla by do intravilánu obcí – Horní a Dolní Olešnice a Dolní Kalné. Obce chtějí zakládat svou budoucnost na nepoškozené přírodě a rozvoji turistického ruchu; těžba by na mnohá desetiletí zastavila jejich rozvoj a zničila přírodní prostředí. Vedle Granátu Turnov se pokoušejí získat povolení k těžbě i další prospektoři.

Těžba českých granátů není prakticky možná jiným způsobem než povrchovou těžbou. Při ní se propírá odtěžená vrstva horniny a odděluje se z ní pyrop. Pyroponosná hornina se přitom nachází v údolních nivách potoků, takže při těžbě dochází vždy k devastaci cenných částí přírody. Těžba na jedné lokalitě obvykle probíhá mnoho let, takže zcela změní život obyvatelům blízkých obcí. Ani rekultivace vytěžené krajiny nepřinášejí uspokojivé výsledky.

Představa povrchového lomu s bagry, pásovým dopravníkem a dalšími stroji převracejícími tuny podhorských luk a polí naruby se obyvatelům obcí Podroveňska nijak nezamlouvala. V roce 2003 proto založili Občanské sdružení Pod Rovněmi.

Co jsou zač české granáty?

„Ze všech stran hrnuli se tam lidé dobývat rud; každý chtěl kvapně zbohatnout. A doma nechali všeho. Úhorů nikdo nevzdělával, role hynula, ladem zůstávala a svízel i metlice bujely tam, kde jindy husté obilí zrálo a zvučelo křepelčím hlasem,“ psal Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Temně rudému kameni, českému granátu – či pyropu – byly od pravěku přisuzovány nadpřirozené schopnosti. Vždy přitahoval pozornost prospektorů a samozřejmě šperkařů.

Historická naleziště českého granátu byla až do konce 19. století pouze v Čechách, ponejvíce v masivu Českého středohoří, menší ložiska najdeme v okolí Kolína a v Podkrkonoší. Během 20. století začali šperkaři dovážet do Evropy pyrop z Jižní Afriky, hlavně z Tanzanie, a z amerického státu Arizona. Tyto druhy granátů nejsou finančně tak ceněny, ačkoliv vzhledově se – pokud jsou proti sobě porovnávány jen jednotlivé krystaly – od „českých“ granátů prakticky neliší.

Granáty se získávaly většinou rýžováním, anebo je lidé prostě sbírali po dešti na polích. Později se těžba prováděla tzv. podmolem – úzkými šachticemi jdoucími do hloubky až osmi metrů –, případně se granátonosný štěrk kopal povrchově v jámách. Nyní se české granáty těží už výhradně povrchovým způsobem, což je mnohem méně šetrné vůči přírodě a krajině.

Horní Olešnice

Území Horní Olešnice si v roce 2002 vyhlédnul podnikatel Jan Štýbr, který již v minulosti těžil vltavíny u jihočeské Besednice. Zpočátku tvrdil, že chce území u Olešnice jen prozkoumat. Rozsah průzkumných výkopů, o jejichž povolení žádal, se však blížil hranici regulérní těžby. Zřejmě se tak chtěl vyhnout přísnému posuzování vlivů těžební činnosti na životní prostředí.

Štýbr si mohl za účelem průzkumu vymezit čtyři až pět lokalit nad jeden hektar; celková rozloha ložiskového prostoru by tak mohla dosáhnout i více než deseti hektarů. Pozdější těžba by tak nejspíše poškodila mimo jiné cenný Ždírnický potok, náves a zahrádky mezi chalupami.

Díky námitkám Občanského sdružení Pod Rovněmi se v roce 2003 podařilo omezit maximální přípustné množství vytěžených vzorků granátů z plánované jedné tuny na přibližně desetinu. Přesto Štýbr stále usiloval o vyhlášení tzv. chráněného ložiskového území na ploše mnoha hektarů, včetně části samotné obce. Pokud by Ministerstvo životního prostředí ložisko vyhlásilo, nebylo by v jeho hranicích možné cokoliv stavět a nikdo by zde nemohl vyvíjet žádné podnikatelské aktivity. Oblast by byla chráněna jen pro budoucí těžbu; jakýkoliv rozvoj obce by byl na desetiletí zcela umrtven.

I podruhé se obyvatelům podařilo uspět. Podnikatel Štýbr nepředložil obci ani do konce roku 2006 výsledky své průzkumné těžby a nikdo tak netušil, jak rozsáhlé vlastně ložisko je. Přesto se účastí ve správních řízeních podařilo ložiskové území omezit na pastviny za obcí a před budoucí těžbou uchránit nivu potoka i samotnou obec.

Dolní Olešnice

U Dolní Olešnice se nachází jedno ze dvou míst v České republice, kde se dlouhodobě dobývají české granáty. První z těchto lokalit je asi dvousethektarové naleziště u Podsedic v Českém Středohoří. Ložisko u Dolní Olešnice má rozsah přibližně 60 hektarů. Obě ložiska využívá Družstvo umělecké výroby Granát Turnov, které je největším výrobcem a prodejcem šperků z českých granátů.

V Olešnici těžil Granát Turnov od roku 1994, v podstatě mimo zastavěnou část obce. V roce 2004 se po neúspěšném pokusu o průzkum nových ložisek v Dolní Kalné družstvo rozhodlo otevřít další doly v původní lokalitě.

Vedení obce bylo zcela netečné. Nechalo se uklidnit neurčitými sliby investic těžební společnosti do sportoviště a vodní plochy na místě zrekultivovaného ložiska. Přitom poplatky ze samotné těžby měly do obecní kasy přinést jen necelý milion a půl korun. Díky aktivitě místních občanů a občanského sdružení Pod Rovněmi se podařilo obec přesvědčit alespoň k uspořádání ankety a informační besedy. Přesto nakonec mírná většina obyvatel dala přednost pokračování těžby – poměr byl 74 ku 57 hlasům. Hlasy chalupářů se nezapočítávaly.

Obec vzápětí vydala kladné stanovisko k průzkumu ložisek českých granátů a otevřela tím dveře i budoucí samotné těžbě. Ta by vedla ke zvýšení dopravní zátěže, poškození nivy Kalenského potoka i části území obce. Na základě povolení Ministerstva životního prostředí budou průzkumy probíhat až do roku 2008. Občanskému sdružení Pod Rovněmi se ve správních řízeních podařilo dosáhnout částečného plošného omezení prozkoumávané lokality. Práce také musejí probíhat výhradně v období vegetačního klidu.

Dolní Kalná

Plán Družstva Granát Turnov započít s těžbou v další obci na Kalenském potoce narazil již na samém začátku (v listopadu 2003) na zásadní odpor vedení obce i velké většiny občanů. Proti se postavilo jednoznačně celé zastupitelstvo, svůj odpor vyslovilo v petici více jak 77 % voličů. Dolní Kalná trpěla dlouhodobou stavební uzávěrou, vyhlášenou ještě před rokem 1989 kvůli plánované stavbě přehrady Vestřev. Ihned, jak to bylo možné, investovala obec do infrastruktury vytvoření zázemí pro rozvoj podnikání a turistického ruchu. Těžba by měla na budoucnost Dolní Kalné a její příjmy z turistiky fatální následky.

Přesto Ministerstvo životního prostředí v červenci 2004 povolilo průzkum ložisek směřující k obávané těžbě. Obec i Občanské sdružení Pod Rovněmi podali proti rozhodnutí rozklad k ministrovi. Ten jim kvůli nedostatečnému vypořádání námitek proti těžbě a zmatečnosti celého řízení vyhověl. V listopadu 2004 vrátil věc svým úředníkům zpět k novému rozhodnutí.

Celý rok trvalo Ministerstvu životního prostředí, než věc znovu posoudilo. V březnu 2005 pak dalo obci zapravdu. Uznalo obavy lidí z toho, že průzkum ložisek předurčuje budoucí těžbu granátů, a že těžba by obec jednoznačně poškodila. Granát Turnov se proti verdiktu nijak nebránil a rozhodl se respektovat nesouhlas samosprávy. Zároveň firma přiznala, že k výrobě šperků může využívat pyropy dovážené ze zahraničí – nepovolení další těžby v Podkrkonoší proto nezpůsobí firmě vážnější ekonomické problémy.

Vytvoření a provoz těchto stránek byly podpořeny z Programu Transition Facility EU v rámci projektu "Podpora účasti občanů při prosazování směrnic EU na ochranu životního prostředí". Projekt dále zahrnuje poskytování konzultací a pomoc občanským sdružením a obcím, vydávání letáků a metodických příruček a pořádání seminářů. Provoz těchto webových stránek a činnost Centra pro podporu občanů podporují rovněž níže uvedené organizace.Dárci neodpovídají za obsah těchto webových stránek.