Centrum pro podporu občanů

Za kvalitní dostavbu Pankrácké pláně

Poslední novinka
Arkády otevírají, Pankrác se dusí
14.11.2008 Dnes ráno se slavnostně otevírají brány nového obchodního centra Arkády na Pankrácké pláni. Zahájení provozu provází masivní reklama. Mají ale Pražané co slavit? Podle sdružení Arnika je celá dostavba Pankrácké pláně ukázkovým příkladem nežádoucího rozvoje města a důsledků chybějící urbanistické vize. (Celý text)

Poslední tisková zpráva
ECM zahájila na Pankráci černou stavbu
16. září 2008 Developeři ze společnosti ECM se zřejmě rozhodli, že zákony jsou pro ně zbytečné. Před pár dny zahájila firma stavbu části svého projektu City na Pankrácké pláni. Nemá k tomu ale povolení. Potvrdil to stavební úřad pro Prahu 4. Obyvatelé Pankráce si stěžují na nesnesitelný hluk a vysokou prašnost. Občanská sdružení vyzývají úřady, aby stavbu okamžitě zastavily a uvalily na developerskou společnost finanční sankce. (Celý text)

Pankrácká pláň - úřednický Manhattan nebo nové centrum pro obyvatele Prahy 4?

Pankrácká pláň je jednou z nejatraktivnějších rozvojových ploch současné Prahy. Tisíce čtverečních metrů pozemků, rozkládajících se od areálu České televize na Kavčích Horách až k Třídě 5. května, mají výborné napojení na veřejnou dopravu i silniční síť a leží na dohled od centra města. Ze 70. let zbylo na Pankrácké pláni torzo chlouby tehdejších centrálních plánovačů – výškové stavby, které měly ukazovat ekonomickou sílu a technickou vyspělost socialistického státu. Dodnes jsou pankrácké mrakodrapy nepřehlédnutelné a hyzdí panorama města. Prahu poškodily stejně jako severojižní magistrála, přetínající historické centrum.

Více než deset let probíhá spor o to, jak s rozestavěnou Pankráckou plání naložit. Investoři chtějí pokračovat ve výstavbě mrakodrapů a vybudovat zde úřednické 'City', 'Pražský Manhattan' či dokonce 'moderní protiváhu Pražského hradu'. Občanská sdružení prosazují myšlenku, aby v tomto prostoru vzniklo nové centrum Prahy 4; s náměstím, zázemím pro volný čas, sport, kulturu, s novými obchody i byty. Spor o Pankráckou pláň má obecnější povahu. Je sporem o to, zda si má Praha uchovat jedinečnou atmosféru a být 'městem pro lidi', nebo zda má nechat volný průběh komerčním aktivitám investorů, již nemají žádný přínos pro obyvatele, a zcela změnit svou podobu.

= Připojte se k petici "Za Pankrác bez mrakodrapů - Pankráckou pláň pro Pražany" =

= Zúčastněte se ankety o dostavbě Pankrácké pláně =

Bývalá budova Českého rozhlasu na Pankrácké pláni byla postavena v 70. letech, ale Český rozhlas se do ní nikdy nenastěhoval. Provoz budovy by byl extrémně drahý, navíc byl na všechny obklady použit rakovinotvorný azbest. Podle některých odborníků by bylo nejlepší, kdyby byla budova v 90. letech zbourána. Ve skutečnosti však budovu koupili noví investoři a přestavují ji na luxusní kanceláře. Se svými 109-ti metry je dodnes nejvyšší budovou v České republice.

Nákupní pasáž není náměstí

Praha 4 nemá – jako jedna z mála pražských čtvrtí – žádné centrální náměstí. Podle původních plánů měl takový prostor pro setkávání lidí a pořádání společenských akcí vzniknout právě na Pankrácké pláni, s rozlohou 18 tisíc m2. Na nové náměstí se měla přemístit radnice Prahy 4, uvažovalo se o stavbě knihovny. Později se idea Centrálního náměstí Prahy 4 vytratila – investoři se snaží na získaných pozemích co nejvíce vydělat, navrhovaná zástavba proto maximálně využívá prostor a na skutečné náměstí nezbývá místo.

Investoři tvrdí, že na Pankrácké pláni vytvoří hned čtyři nová náměstí. Ve skutečnosti však jde pouze o malé betonové plácky stísněné výškovými stavbami. Největší z nich má sice plochu 8.700 m2 při jeho tvaru a umístění ovšem nemůže být řeč o klasickém náměstí, jaká známe z jiných částí Prahy. (Jde o prostor kolem paty Motokovu, který se lidé vzhledem ke vzdušným vírům vždy snaží co nejrychleji opustit.) Nádvoří kancelářských budov, chodníky mezi hotely a pasáže nákupního centra se stěží stanou kvetoucím centrem společenského života. Bude-li promarněna současná šance, Praha 4 nikdy své skutečné centrální náměstí mít nebude.

Mrakodrapy ničí charakter Prahy

Od roku 2000 usilují developerské firmy na Pankrácké pláni o stavby dalších mrakodrapů. Podle projektu amerického architekta Richarda Meiera měla být zvýšena budova bývalého Českého rozhlasu a vedle ní měla vyrůst ‚dvojčata‘ do výšky 160-ti metrů. Projekt byl sice záhy zastaven kvůli protestům veřejnosti a teroristickým útokům na mrakodrapy v USA, nicméně v roce 2005 se podobný návrh objevil znovu. Nyní je ve hře místo ‚dvojčat‘ 75 metrů vysoký děrovaný válec (Epoque Hotel) a 109 metrů vysoká budova ve tvaru písmene „V“ (Epoque Bytový dům).

Plánované mrakodrapy by výrazně narušily unikátní panorama, které bylo v roce 1992 jedním z důvodů pro zápis Prahy na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zatímco v ostatních metropolích Evropy vznikaly výškové stavby z oceli, skla a betonu, Praze dominovaly tak jako po staletí jen věže katedrály svatého Víta na Pražském hradě a Vyšehrad. Podobně ušetřeny zůstaly jen Florencie a Benátky. Jedinečnou atmosféru Prahy a lidské měřítko staveb obdivují každoročně statisíce turistů. Česká republika riskuje výstavbou mrakodrapů mezinárodní ostudu. Podle expertů může projekt pankrácké „City“ ohrozit setrvání Prahy na seznamu UNESCO a bude signálem, že Česká republika nedokáže pečovat o kulturní dědictví a nedodržuje své mezinárodní závazky.

Vídeň byla do seznamu UNESCO zanesena v roce 2001. V roce 2004 vznikl projekt na stavbu mrakodrapů u vídeňského hlavního nádraží. Přestože na rozdíl od Prahy není v případě Vídně památkově chráněno panorama města, Výbor UNESCO pozastavil platnost zápisu Vídně na seznamu a hrozilo úplné vyškrtnutí města. Vídeňská radnice začala intenzivně jednat s investory, kteří již v té době získali stavební povolení, a za cenu vysokých finančních kompenzací projekt zastavila. Vyrostla tak jen jedna z plánovaných tří budov, která byla již v době incidentu rozestavěná. Teprve pak Výbor UNESCO obnovil místo Vídně na světovém seznamu.

Slavná Kolínská katedrála, postavená v letech 1248 až 1880 byla na listinu UNESCO zařazena proto, že „má mimořádnou uměleckou hodnotu a dokládá sílu evropského křesťanství“. V roce 2004 byl představen plán na stavbu mrakodrapů u železničního terminálu, téměř čtyři kilometry od katedrály. Ačkoliv katedrála nemá vyhlášené žádné ochranné pásmo, Výbor UNESCO prohlásil, že výstavba ohrožuje „pohledovou integritu kulturního statku“ – plánované budovy by převýšily věže katedrály. Komise pak zařadila Kolínskou katedrálu mezi ohrožené památky světového kulturního dědictví. Aktuálně hrozí Kolínu nad Rýnem úplné vyškrtnutí ze seznamu UNESCO.

Největší parkoviště v ČR?

Předimenzované stavby na Pankrácké pláni mají enormní nároky na dopravní obslužnost. V oblasti jsou přitom již dnes kvůli nadměrnému automobilovému provozu překračovány zákonné limity pro hluk a emise znečišťujících látek v ovzduší. Tato situace ohrožuje zdraví tisíců lidí.

Investoři předpokládají, že kvůli novým stavbám přibude v centru pankráckých sídlišť 8 až 10 tisíc parkovacích míst, jež mají sloužit uživatelům nových budov, nikoliv obyvatelům. Nová parkoviště by na Pankrácké pláni znamenala nárůst dopravy o 40 až 50 tisíc jízd autem denně. To je téměř taková dopravní zátěž jako na severojižní magistrále. Kvůli této záplavě chtějí investoři kompletně přebudovat silniční síť a zřídit nový sjezd z magistrály, který mimořádně zatíží ulice Hvězdovu a Na Strži. Přebudování silniční sítě by si mimo jiné vyžádalo zábor současné územní rezervy pro případnou obnovu tramvajové trati, která by mohla dopravě výrazně ulehčit. Z projektů se vytratila i myšlenka na budování podchodu pod nebezpečnou a silně frekventovanou ulicí Na Pankráci.

Aby investoři ušetřili, nechtějí někteří z nich na Pankrácké pláni budovat podzemní garáže, jak je obvyklé v západní Evropě. Automobily mají parkovat převážně v obchodním centru Arkády – z jeho pěti nadzemních podlaží budou tři vyhrazena garážím pro celkem 778 automobilů. Další tisíce parkovacích míst mají vzniknout v dalších budovách. Kdyby se měly vize investičních společností skutečně naplnit, stala by se Pankrácká pláň největším parkovištěm v České republice.

Kanceláře a butiky nestačí

Již od 70. let čekají tisíce obyvatel pankráckých sídlišť na vytvoření zázemí této rezidenční oblasti. Na Pankrácké pláni chybí dostatek obchodů a provozoven služeb, nejsou zde prakticky žádná zařízení pro trávení volného času, sport a kulturu. Některá ze zbývajících zařízení se mají při výstavbě nových budov rušit. Praha 4 je přitom se svými 138 tisíci obyvateli největší pražskou čtvrtí. Návrhy investorů ale se zázemím pro obyvatele příliš nepočítají. Podle současných projektů mají ve většině nových budov vzniknout kanceláře, předpokládá se výstavba hotelu, mrakodrapu s luxusními byty a obchodního centra s nadzemními garážemi.

Přesné využití 38.000 m² obchodní plochy v plánovaném obchodním centru Arkády dosud není známo. Má zde vzniknout na 130 obchodů ‘mezinárodních značek a předních českých firem‘ a hypermarket. Zřejmě tak vznikne další z řady obchodních center, jež nabízejí prakticky totožnou skladbu obchodů, přičemž zájem o nákupy v nich stagnuje. Provozovny služeb, které obyvatelé potřebují k běžnému životu, se plánují v minimálním měřítku. Ze slibů o budování společenských zařízení a zázemí pro kulturu zřejmě v praxi sejde. Žádný takový projekt investoři dosud nepředložili úřadům v rámci schvalovacích procedur – na rozdíl od garáží, kanceláří a hotelu. Developery tedy k výstavbě zázemí pro sport, kulturu a volný čas nic nezavazuje.

Populární Pankrácká tržnice nabízela velmi levnou zeleninu, ovoce, sazenice a květiny ze soukromých polí a zahrad. V rámci příprav celkové přestavby Pankrácké pláně byla koncem roku 2006 celá tržnice zrušena. Místo ní má na tomto místě vyrůst obchodní centrum Arkády s hypermarketem.

Jak vypadala Pankrácká tržnice? Fotografie z minulosti naleznete zde.

Co prosazujeme?

Dostavbě Pankrácké pláně se již od roku 1990 věnuje Občanská iniciativa Pankráce, zastupující část místních obyvatel. Impulzem k jejímu vzniku byla hrozící stavba obřího Hotelu Bristol, který měl mít tvar pětiúhelníku a zabrat celé území pankráckého 'pentagonu'. Ačkoliv se tomuto projektu podařilo zabránit. Od roku 1997 přicházely další developerské firmy s návrhy, které jsou pro danou lokalitu a její obyvatele stejně škodlivé. O dostavbě Pankrácké pláně se opět rozhoduje politicky jako v minulosti, a obyvatelé nemají možnost se k navrženým stavbám vyjádřit. K Občanské iniciativě Pankráce se později připojili Arnika, Ateliér pro životní prostředí a Pankrácká společnost.

Od počátku svých aktivit požadují občanská sdružení zpracování celkové koncepce dostavby Pankrácké pláně, její projednání s občany a expertní posouzení vlivů dostavby na životní prostředí. Koncepce by měla stanovit maximální přípustnou výšku a rozlohu nových staveb, maximální počet nových parkovacích míst apod. K tomu však nikdy nedošlo – vedení Městské části Praha 4 i pražského magistrátu se stanovení limitů a přijetí koncepce brání.

Například Magistrát hl. m. Prahy má podle zákona řídit proceduru posuzování vlivů plánovaných velkých staveb na životní prostředí. V případě pankráckých mrakodrapů však posouzení odmítnul – stavby podle něj nemají žádný zásadní vliv – a znemožnil tak občanům vznášet k navrženým projektům připomínky.

Místo koncepčních kroků státních úřadů přicházejí investoři firmy s jednotlivými návrhy staveb a snaží se pro ně získat stavební povolení. Výsledkem je naprostý zmatek – zástavbu Pankrácké pláně nikdo nekoordinuje, stavby na sebe nenavazují, zástavba netvoří logický celek. Proces určuje snaha investorů o maximalizaci svého zisku, neschopnost úřadů čelit ekonomickým a politickým tlakům a nezájem politiků o názory a potřeby občanů.

Současný stav Pankrácké pláně považujeme za neudržitelný. Zanedbané plochy, staveniště, neupravené cesty a plechové ohrady jsou ostudou Prahy 4. Nemyslíme si ale, že by dostavba Pankrácké pláně byla nezbytná hned teď a za každou cenu. Protože jde o velmi cennou rozvojovou plochu, navíc na horizontu města, nová výstavba musí mít špičkovou kvalitu a náplň staveb musí vycházet vstříc potřebám občanů Prahy 4.



Praha si zaslouží stejnou kvalitu jako Berlín

Investoři rádi přirovnávají Pankráckou pláň k Postupimskému náměstí v Berlíně. Srovnání ale pokulhává. Postupimské náměstí se ocitlo po pádu Berlínské zdi v samém středu města a šlo o mimořádně atraktivní plochu. Dostavbu striktně reguloval berlínský magistrát a donutil investory několikrát přepracovat projekty. Dnes je Postupimské náměstí jednou z atrakcí Berlína a novým centrem města. Součástí promyšlené zástavby nejsou jen jen kanceláře a hypermarket, ale i byty, náměstí s fontánou zastřešené obřím „deštníkem“, vyhlídková věž, umělý potok a jezero, park pro pořádání pikniků, dětské hřiště, řada restaurací a kaváren či kino. Velký podíl zaujímají pěší zóny, oblast je dobře přístupná veřejnou dopravou, veškeré parkování je pod zemí.

Užitečné odkazy

Vytvoření a provoz těchto stránek byly podpořeny z Programu Transition Facility EU v rámci projektu "Podpora účasti občanů při prosazování směrnic EU na ochranu životního prostředí". Projekt dále zahrnuje poskytování konzultací a pomoc občanským sdružením a obcím, vydávání letáků a metodických příruček a pořádání seminářů. Provoz těchto webových stránek a činnost Centra pro podporu občanů podporují rovněž níže uvedené organizace.Dárci neodpovídají za obsah těchto webových stránek.